Zbrojovka Brno a.s. vznikla v r. 1918 z původních rakousko-uherských dělostřeleckých dílen jako československá státní zbrojovka. Od oprav vagónů a vojenských pušek se postupně vyvíjela výroba součástí telegrafní a telefonní výstroje, pomůcky pro železniční opravny a nářadí. Montáž rakouských pušek Mannlicher vystřídala výroba německých pušek Mauser, později výroba pušky vlastního vzoru 24. V letech 1924 -1925 byly postaveny budovy pro účely výroby pušek, kulometů, automobilů, pro potřeby strojírny a nářaďovny. Rozšíříla se i produkce civilní - automobily, jízdní kola průmyslové váhy, nářezové stroje, letecké motory, obráběcí stroje a speciální nářadí. Zbrojovka se stala vzorem dokonale organizovaného podniku s moderní sériovou a přesnou výrobou, s  originálním tolerančním systémem pro vlastní výrobu a uživání měřidel a stala se tak jedním z průkopníků normalizace v Československu. V druhé polovině 20. let se Zbrojovka stala jedním z největších výrobců pušek na světě.

V třicátých letech se objevila výroba standardních i cestovních psacích strojů podle licence Remington. V letech 1934 -1938 se ze Zbrojovky stal koncern světového významu. Zbrojovka Brno rozšířila svůj vliv i nákupem akcií a získala tak kapitálovou účast v podnicích s obdobnou výrobou nejen v Čechách, ale i na Slovensku, v Rumunsku a v Jugoslávii. V době své konjunktury měla Zbrojovka přes sedmdesát závodů a provozů. Ve čtyřicátých letech byla zavedena výroba traktorů, motocyklových motorů, loveckých a sportovních zbraní. Počátkem 70. let bylo investováno do nového objektu nářaďovny. v osmdesátých letech Zbrojovka Brno vyráběla zejména kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, dieselové motory pro traktory Zetor, speciální a komunální nářadí. Lovecké a sportovní zbraně tvořily menší část objemu výroby.

V devadesátých letech došlo k radikální strukturální změně, provázené zrušením neperspektivních výrobních oborů a snížením počtu pracovních sil. Zbrojovka Brno se transfromovala na akciovou společnost s výraznou koncentrací vlastníků.